Jste v procesu vypořádání společného jmění manželů, nebo se na vypořádání připravujete? Investovali jste společné peníze do majetku druhého z manželů a potřebujete vědět, na co máte v případě vypořádání nárok? Tento článek by měl v základních bodech poskytnout odpovědi právě na tyto otázky.

Často se setkávám se situací, kdy za doby trvání manželství bylo v nemalé míře investováno zejména do nemovitostí, které ovšem nejsou ve společném jmění manželů a nebudou tedy předmětem vypořádání (typicky byly jedním z manželů nabyty před vznikem manželství, byly nabyty darem od rodičů pouze jedním z manželů atd.) Pokud totiž není předmětná nemovitost ve společném jmění manželů, nebude předmětem vypořádání, a to ani za situace, kdy do ní bylo ve značné míře investováno oběma manželi. Neznamená to však, že žádný nárok v rámci vypořádání společného jmění nevzniká.

Investice, tedy situaci, kdy prostředky ze společného jmění jsou použity na majetek pouze jednoho z manželů, vycházejí z ustanovení § 742 odst. 1, písm. b) občanského zákoníku, které uvádí:

• „1) Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: 

  b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek,

Je-li tedy za doby trvání manželství investováno ze společných peněz do nemovitosti jednoho z manželů, má tento manžel povinnost druhému manželi polovinu takto vynaložených investic nahradit v rámci vypořádání společného jmění manželů. Pokud tedy manželství trvalo například od roku 2010 do roku 2020, kdy v roce 2012 proběhla rekonstrukce střechy za 500.000,- Kč, v roce 2015 nové zateplení za 300.000,- Kč a v roce 2018 byla zbudována nová terasa za 200.000,- Kč, přičemž všechny tyto investice byly investovány z prostředků ve společném jmění manželů, bylo za doby trvání manželství proinvestováno na majetku jednoho z manželů celkem 1,000.000,- Kč. V případě vypořádání společného jmění manželů by se měla tato skutečnost projevit tak, že manželovi, do jehož nemovitosti bylo investováno, vznikne povinnost druhému manželi uhradit částku 500.000,- Kč.

Ve skutečnosti však problém nastává při prokazování těchto nároků. Chce-li manžel vypořádat i tyto investice, je na něm, aby je soudu prokázal. V takovém případě musí soudu předložit tvrzení, tedy co a kdy bylo na nemovitosti provedeno, že to bylo provedeno ze společných prostředků a zejména kolik bylo peněž bylo takto investováno. Tato tvrzení je třeba doplnit o náležité důkazy, tedy nejčastěji faktury za materiál, práce apod. Vzhledem k tomu, že tyto věci se často řeší s velkým časovým odstupem od jejich provedení a manželé ne vždy mají k dispozici požadované důkazy, dostávají se manželé v těchto případech do důkazní nouze. Je tedy nutné manželům doporučit veškerou dokumentaci pro tyto případy uchovávat.

Vypořádání společného jmění a speciálně vnosy a investice jsou relativně komplikovanou problematikou. Naprostá většina vypořádání společného jmění manželů se navíc skládá z několika dílčích nároků, které je třeba vyhodnotit jednotlivě. Účelem tohoto článku je pouze obecně nastínit, jaké nároky v případě vypořádání mohou vznikat, vyhodnotit Vaše konkrétní nároky a doporučit postup Vám je však možné až po konzultaci v advokátní kanceláři.

Máte-li zájem o vyhodnocení Vašich nároků, doporučení, jak postupovat a případné právní zastoupení ve věci o vypořádání společného jmění manželů, neváhejte se objednat ke schůzce v advokátní kanceláři.

Tento článek by měl pomoci osobám, procházejícím procesem vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“) nebo připravující se na vypořádání SJM, v jednoduchosti pochopit, co lze při vypořádání SJM očekávat, jak postupovat a čeho se vyvarovat.

V tomto článku budu mluvit o zákonném režimu SJM, tedy nebudu přihlížet ke specifickým případům, kdy je režim SJM upraven odchylně takzvanou „předmanželskou smlouvou“.

První otázkou, kterou si je třeba položit, je, co vše je ve společném jmění? Velice zjednodušeně lze říci že vše, co jste nabyli za doby trvání manželství, s výjimkou případů uvedených v § 709 (1) a)-e) občanského zákoníku. Mezi nejčastější případy, kdy byla věc nabyta za doby trvání manželství, ale není součástí SJM, jsou dary, anebo situace, kdy věc koupil jeden z manželů zcela ze svých vlastních prostředků. Je však důležité si uvědomit, že mimo aktiv se při vypořádání SJM vypořádávají i pasiva, tedy nejčastěji dluhy. I v těchto případech je nutné určit, zda se jedná o dluhy společné, nebo nebudou vypořádávány. Pravděpodobně nejsložitějšími položkami při vypořádání SJM jsou vnosy a investice. Jedná se o situace, kdy ze SJM byly použity prostředky na výlučný majetek jednoho z manželů (§ 742 (1) b)) občanského zákoníku a kdy jeden z manželů použil své výlučné prostředky na společný majetek (§742 (1) c)).

Ve chvíli, kdy určíte, co vše spadá do SJM a bude se tedy vypořádávat, je nutné určit hodnotu těchto aktiv a pasiv. U věcí, ať už movitých, či nemovitých, se při vypořádání vychází ze stavu věci ke dni zániku SJM (zpravidla tedy ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství), ale v ceně ke dni vypořádání. Tato skutečnost má význam pro vypořádání SJM po rozvodu manželství. V těchto případech není výjimkou, že řízení o vypořádání trvá roky, cena věcí v těchto případech tedy roste a klesá s ohledem na pohyb trhu, a proto je stav věcí zafixován ke dni rozvodu. Výše závazků odpovídá nedoplatku závazku ke dni zrušení SJM, k tomu je však třeba zohlednit i příslušenství závazku, které vznikne v budoucnu, vzájemné nároky z hrazení závazku jedním z účastníků vůči tomu druhému a další. U ostatních položek, jako vnosy, investice či závazky je stanovení hodnoty komplikovanější, nehledě na to, že prokazování takových nároků u soudu může být obtížné. Z tohoto důvodu doporučuji své nároky vyhodnotit s advokátem, který má s vypořádáním SJM zkušenosti a který je schopen Vám říci, jak a které nároky uplatnit.

V situaci, kdy víte, co vše spadá do SJM a jaká je hodnota těchto aktiv a pasiv, můžete si odhadem vypočítat, jaká je čistá hodnota SJM. Ta může být kladná (aktiva převažují pasiva), ale i záporná (pokud je společné jmění předlužené). Každý z manželů má nárok na polovinu SJM. Vychází se z toho, že podíly manželů jsou stejné (§742 (1) a) občanského zákoníku). Soud může rozhodnout i o tzv. disparitě podílů, kdy jeden z účastníků má nárok na větší podíl na SJM než ten druhý. Tyto situace jsou však výjimečné a pro účely výpočtu je proto dobré vycházet z toho, že podíly jsou stejné. Soud (kromě jiných možných způsobů vypořádání) v rámci rozhodování o vypořádání přikáže jednotlivá aktiva a pasiva do vlastnictví jednoho z účastníků. Je tedy zcela běžné, že jeden z účastníků si v rámci vypořádání společného jmění odnese majetek větší hodnoty než ten druhý. V takovém případě by soud měl tomuto účastníku uložit povinnost zaplatit druhé straně vypořádací podíl, který by tento rozdíl narovnal. Pro účely tohoto článku uvedu velice zjednodušený případ, kdy čistá hodnota společného jmění manželů činí 10,000.000,- Kč. Každá strana by proto v rámci vypořádání měla dostat majetek za 5,000.000,- Kč. V situaci, kdy by například většinu hodnoty společného jmění tvořila nemovitost, kterou by dostal jeden z účastníků, který by v rámci vypořádání přišel k majetku v hodnotě 7,500.000,- Kč a druhý z účastníků by nabyl majetek pouze za 2,500.000,- Kč, měl by soud současně uložit povinnost prvnímu z účastníků povinnost zaplatit druhému 2,500.000,- Kč jako vypořádací podíl.

Závěrem je třeba upozornit, že bývalí manželé mají možnost jejich zaniklé společné jmění vypořádat ve lhůtě 3 let od nabytí právní moci rozsudku o rozvodu, a to buď dohodou, nebo v této lhůtě zahájit řízení o vypořádání. Po uplynutí 3 let se společné jmění podle § 741 občanského zákoníků vypořádá zákonnou fikcí.

Jak již bylo uvedeno v úvodu tohoto článku, vypořádání společného jmění manželů je komplikovaná problematika. Tento článek nemá sloužit jako komplexní návod, jak v takovém řízení postupovat, ale má pouze obsahovat základní informace o tom, na co se v takovém řízení připravit. Pokud se rozvádíte, nebo se chystáte vypořádávat Vaše společné jmění manželů, doporučuji si v takovém případě sjednat schůzku u advokáta, který bude schopen Vaše nároky vyhodnotit a doporučit Vám nejvhodnější postup. 

Advokátní kancelář Mgr. Radomil Macek se dlouhodobě specializuje na vypořádání společného jmění manželů, budete-li mít zájem o právní služby v této věci, neváhejte se objednat ke konzultaci. 

Tento článek je určený lidem připravujícím se na rozvod manželství, případně lidem v procesu rozvodu manželství, které zajímá, jak rozvod manželství probíhá, jak dlouho trvá a na co se připravit.

Jako první krok je nutné zvážit, zda skutečně chcete Vaše manželství rozvést a pokud ano, zda to stejně vidí i druhý z manželů. Ani za předpokladu, že oba manželé nadále nechtějí v manželství setrvat, však není jisté, že rozvod proběhne bezproblémově.

Soud může manželství rozvést se zjišťováním příčiny rozvratu manželství (tzv. sporný rozvod) nebo bez zjišťování příčiny rozvratu manželství podle § 757 občanského zákoníku. (tzv. nesporný rozvod). Pokud jsou oba manželé ve shodě, že nechtějí dále v manželství setrvat, bude připojením se k návrhu na rozvod manželství splněna jedna z podmínek tohoto ustanovení. Další podmínky, které je nutné splnit proto, aby soud mohl manželství rozvést bez zjišťování příčiny rozvratu jsou:

• Manželství ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo nejméně jeden rok a manželé spolu nežijí déle než 6 měsíců,
• Pokud mají manželé nezletilé dítě, byla soudem schválena dohoda o úpravě poměru k tomuto dítěti po dobu po rozvodu manželství,
• Manželé se domluvili na úpravě svých majetkových poměrů, bydlení a případně výživného, pro dobu po rozvodu manželství.

Všechny výše uvedené podmínky je nutné splnit kumulativně. Často se proto stává, že manželé jsou ve shodě, že chtějí jejich manželství rozvést. Není výjimečné, že se současně domluví i na péči a výživném k nezletilému dítěti. Problém však často nastává při jednání o majetku. Pokud v rámci řízení o rozvodu manželství manželé současně nevypořádají jejich společné jmění manželů dohodou, soud nemůže podle § 757 občanského zákoníku postupovat a bude muset zjišťovat, zda je manželství skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, jaké jsou příčiny rozvratu a za tímto účelem vést dokazování.

Pokud manželé nejsou schopni se domluvit na péči o dítě nebo na majetku, neznamená to, že by jejich manželství nemohlo být rozvedeno. Je pravdou, že pokud mají oba manželé zájem se rozvést, soudy málokdy budou rozvodu bránit a ve většině případů nakonec k samotnému rozvodu manželství dojde. Bývalým manželům však v takovém případě zůstane zaniklé, ale dosud nevypořádané společné jmění manželů, které budou muset vypořádat po rozvodu manželství samostatně. Nedojde-li ani po rozvodu k dohodě o vypořádání již zaniklého společného jmění manželů, musí bývalí manželé zahájit řízení o jeho vypořádání. V porovnání s řízením o rozvodu je toto řízení daleko delší, složitější i nákladnější. Vypořádání společného jmění dohodou již v rámci rozvodového řízení je proto ku prospěchu oběma manželům a je třeba k tomu při jednání přihlédnout. Neuzavřou-li manželé dohodu v rámci řízení o rozvodu, ani do 3 let po právní moci rozsudku o rozvodu manželství a ani v této lhůtě nezahájí řízení o jeho vypořádání u příslušného soudu, vypořádá se zaniklé společné jmění manželů fikcí podle § 741 občanského zákoníku. Je tedy nanejvýš důležité mít tuto lhůtu v paměti, poté už není možné společné jmění vypořádat.

Ačkoli nebývá samotné řízení o rozvodu manželství nikterak komplikovaným řízení, je přesto vhodné mít v tomto řízení právního zástupce. I průběh tohoto řízení může mít své konsekvence v případných řízeních o vypořádání společného jmění manželů, či třeba na výživné. Řízení o rozvodu manželství může být rovněž pro manžela emočně náročné, je třeba se připravit na to, že soud bude oba manželé jako důkaz vyslýchat.

Advokátní kancelář Mgr. Radomila Macka se problematikou rozvodu, vypořádání společného jmění, či úpravou péče a výživy k nezletilým dětem dlouhodobě zabývá. Budete-li chtít sjednat si schůzku, prosím, využijte jeden z kontaktů uvedených na této stránce.

Účelem tohoto článku ve stručnosti shrnout, jak probíhá řízení o úpravu péče, styku a výživy k nezletilým dětem. Článek je určen pro osoby procházející řízením o úpravu péče, nebo osobám, které se chystají toto řízení zahájit.

Lidé se velice často dostávají do situace, kdy dojde k rozpadu manželství nebo partnerského vztahu a rodiče nezletilého dítěte se nemůžou domluvit na péči, výživném a/nebo styku. Pokud není mezi rodiči domluva možná, musí v těchto případech autoritativně rozhodovat soud a určit, kdo bude mít nezletilé dítě v péči, jak vysoké bude výživné a případně jak bude upraven styk druhého rodiče s dítětem.

Podle § 907 odst. 1. občanského zákoníku může soud nezletilé dítě svěřit do péče jednoho z rodičů, do střídavé péče, případně i do společné péče obou rodičů. Zatímco péče jednoho z rodičů a péče střídavá jsou využívány často, péče společná je v praxi využívána minimálně, neboť pro takovou formu péče musí existovat specifické podmínky.

Pokud je nezletilé dítě svěřeno do péče jednoho z rodičů, je stanoveno výživné pouze druhému z rodičů. Výše výživného není zákonem stanovena částkou, existují pouze doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše Ministerstva spravedlnosti. Při výpočtu výživného soud vychází z mnoha faktorů, zejména pak příjem rodiče, dále pak jeho majetek, další vyživovací povinnosti, možnosti a schopnosti a další. Nezletilé dítě může být svěřeno do péče jednoho z rodičů, aniž by soud současně upravoval právo styku druhého rodiče s nezletilým dítětem. Tato možnost je preferována v případech, kdy jsou rodiče schopni se na styku domluvit, je totiž oproti úpravě styku rozsudkem flexibilnější. Pokud ale rodiče nejsou schopni se na styku domluvit, případně jeden z rodičů styk druhému neumožňuje, soud upraví styk ve výroku rozsudku. V takovém případě je upraveno, v jakých dnech má rodič, který nezletilé dítě v péči nemá, právo se s nezletilým dítětem stýkat, kde ho bude přebírat a vyzvedávat. Podle návrhu rodičů soud může rozhodnout pouze o běžném styku (periodický styk většinou označený dnem v týdnu a označením týdne, např. každý pátek v sudém kalendářním týdnu), nebo například i o prázdninovém styku a tak dále. 

V případě péče střídavé se rozsudkem upraví, kdy má jaký z rodičů dítě ve své péči, styk se tedy neupravuje, je předem dáno, kdy a kdo nezletilé dítě má. Lidé se však často mylně domnívají, že v takovém případě ani jeden z rodičů neplatí výživné. Pravda je však taková, že soud v takovém případě výživné vyměří oběma rodičům. Je tedy možné, že soud vyměří oběma rodičům stejné výživné a de facto si rodiče platit výživné nebudou (ačkoli pohledávky z výživného na nezletilé dítě nelze vzájemně započíst). Tato situace však není pravidlem. Soud při určování výše výživného, stejně jako u péče jednoho z rodičů, přihlíží při výpočtu k mnoha faktorům, zpravidla tak i v případě střídavé péče bude jeden z rodičů platit vyšší výživné než ten druhý.

Je třeba upozornit, že při rozhodování o výši běžného výživného může soud rozhodovat i o výživném dlužném, a to až za 3 roky zpětně. Často se proto jedná o významnou částku. Navíc nárok na výživné je nárokem dítěte, rodič se ho nemůže vzdát.

Problematika péče, výživy a styku k nezletilému dítěti je velmi komplikovaná, stále se vyvíjející, zejména pomocí soudní judikatury. Není možné celou tuto problematiku do detailu obsáhnout do tohoto článku a ani to není účelem tohoto článku. Účelem tohoto článku je ve stručnosti lidem srozumitelně vysvětlit, na co se v případě takového řízení připravit. Taková řízení bývají nejen složitá po právní stránce, ale často bývají náročná i po stránce psychické. V obou případech je vhodné být v řízení zastoupen advokátem, který je schopen nejen doporučit nejvhodnější řešení po stránce právní, ale i poskytnout rodiči psychickou podporu.

Advokátní kancelář Mgr. Radomila Macka se otázce úpravy péče, výživného a styku k nezletilému dítěti dlouhodobě věnuje. Budete-li mít zájem o konzultaci v advokátní kanceláři, neváhejte se objednat prostřednictvím kontaktního formuláře na webových stránkách.