Tento článek by měl pomoci osobám, procházejícím procesem vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“) nebo připravující se na vypořádání SJM, v jednoduchosti pochopit, co lze při vypořádání SJM očekávat, jak postupovat a čeho se vyvarovat.

V tomto článku budu mluvit o zákonném režimu SJM, tedy nebudu přihlížet ke specifickým případům, kdy je režim SJM upraven odchylně takzvanou „předmanželskou smlouvou“.

První otázkou, kterou si je třeba položit, je, co vše je ve společném jmění? Velice zjednodušeně lze říci že vše, co jste nabyli za doby trvání manželství, s výjimkou případů uvedených v § 709 (1) a)-e) občanského zákoníku. Mezi nejčastější případy, kdy byla věc nabyta za doby trvání manželství, ale není součástí SJM, jsou dary, anebo situace, kdy věc koupil jeden z manželů zcela ze svých vlastních prostředků. Je však důležité si uvědomit, že mimo aktiv se při vypořádání SJM vypořádávají i pasiva, tedy nejčastěji dluhy. I v těchto případech je nutné určit, zda se jedná o dluhy společné, nebo nebudou vypořádávány. Pravděpodobně nejsložitějšími položkami při vypořádání SJM jsou vnosy a investice. Jedná se o situace, kdy ze SJM byly použity prostředky na výlučný majetek jednoho z manželů (§ 742 (1) b)) občanského zákoníku a kdy jeden z manželů použil své výlučné prostředky na společný majetek (§742 (1) c)).

Ve chvíli, kdy určíte, co vše spadá do SJM a bude se tedy vypořádávat, je nutné určit hodnotu těchto aktiv a pasiv. U věcí, ať už movitých, či nemovitých, se při vypořádání vychází ze stavu věci ke dni zániku SJM (zpravidla tedy ke dni právní moci rozsudku o rozvodu manželství), ale v ceně ke dni vypořádání. Tato skutečnost má význam pro vypořádání SJM po rozvodu manželství. V těchto případech není výjimkou, že řízení o vypořádání trvá roky, cena věcí v těchto případech tedy roste a klesá s ohledem na pohyb trhu, a proto je stav věcí zafixován ke dni rozvodu. Výše závazků odpovídá nedoplatku závazku ke dni zrušení SJM, k tomu je však třeba zohlednit i příslušenství závazku, které vznikne v budoucnu, vzájemné nároky z hrazení závazku jedním z účastníků vůči tomu druhému a další. U ostatních položek, jako vnosy, investice či závazky je stanovení hodnoty komplikovanější, nehledě na to, že prokazování takových nároků u soudu může být obtížné. Z tohoto důvodu doporučuji své nároky vyhodnotit s advokátem, který má s vypořádáním SJM zkušenosti a který je schopen Vám říci, jak a které nároky uplatnit.

V situaci, kdy víte, co vše spadá do SJM a jaká je hodnota těchto aktiv a pasiv, můžete si odhadem vypočítat, jaká je čistá hodnota SJM. Ta může být kladná (aktiva převažují pasiva), ale i záporná (pokud je společné jmění předlužené). Každý z manželů má nárok na polovinu SJM. Vychází se z toho, že podíly manželů jsou stejné (§742 (1) a) občanského zákoníku). Soud může rozhodnout i o tzv. disparitě podílů, kdy jeden z účastníků má nárok na větší podíl na SJM než ten druhý. Tyto situace jsou však výjimečné a pro účely výpočtu je proto dobré vycházet z toho, že podíly jsou stejné. Soud (kromě jiných možných způsobů vypořádání) v rámci rozhodování o vypořádání přikáže jednotlivá aktiva a pasiva do vlastnictví jednoho z účastníků. Je tedy zcela běžné, že jeden z účastníků si v rámci vypořádání společného jmění odnese majetek větší hodnoty než ten druhý. V takovém případě by soud měl tomuto